Víte, jak jsem minule psala o té manufaktuře? Před sobotním kurzem vánočních přáníček, který jsem lektorovala, mě chytla taková "scrapbooková slina", že jsem vyrobila asi 20 vánočních přáníček a dokonce jsem ještě vypiplala dárek pro svou babičku, za kterou jsem se po kurzu jeli podívat... Vyrobila jsem pro ní třídílnou dárkovou sadu a protože babička je "klasik", je to sada v těch nejvíc tradičních vánočních barvách...
Naše babička je vášnivou divačkou jakýchkoliv sportů (včetně snookeru), a to i přesto, že sama ani neumí plavat. Její vášeň jsem tedy podpořila koupí knihy Open - Otevřená zpověď od Andrého Aggasiho, a tu vám mimochodem vřele doporučuji pro vaše sportovní protějšky, kterým tohle jméno něco říká. Ta kniha je báječná!
Dalším babiččiným koníčkem je cestovat za svými dcerami (má tři) a vnučkami (je nás 6!) a pravnoučaty (zatím 3). Druhým dárkem byl proto voucher na jízdenky ČD, aby za námi mohla jezdit častěji, anebo minimálně levněji... :-)
Na celou sadu jsem použila kolekci Christmas in Avonlea (UHK Gallery). Přáníčko samozřejmě nesmělo chybět, do něj jsem taky vepsala věnování a povídání k jednotlivým dárkům. Vybraným papírům (nejvíc s mi líbí ten s cesmínou) jsem postaršila okraje a použila také vystřiženou kartičku z papíru Christmas Carols.
Pak jsem se dokonce pustila i do detailnějšího vystřihování lístečků cesmíny, které najdete na papíru Christmas Carols 012. Mezi námi, budu si na tyhle věci muset pořídit nějaké nové, lepší nůžky... ;-) Papíry jsem slepila 3D pěnovými čtverečky a vmezeřila mezi ně chipboardové hvězdičky natřené na červeno distress inkoustem.
Jak jsem už psala výš, babička dostala knížku, a tak jsem pro ni vyrobila také záložku. Aby se do knížky pohodlně vešla, nechtěla jsem ji nějak moc zdobit, takže jsem vybrala obrázek sněhuláka z papíru Christmas in Avonlea - Presents, podložila ho hvězdičkovým papírem a nalepila na základ visačky, který jsem vyřezala na Big Shotu opět z cesmínového papíru. Provlékla jsem stuhu a na zadní stranu jsem babičce vlepila zalaminovaný papírek s citáty o knihách a čtení (to mě ale napadlo až ráno před odjezdem a nestihla jsem to pro vás hezky vyfotit...).
A pak tu byl ten poukaz. Je to trochu ostuda, ale doteď jsem vlastně nikdy nevyráběla jakoukoliv dárkovou obálku. To je takové moje přiznání tady... Já obecně nejsem takový ten vyměřovací typ. Tady jsem si ale řekla, že lenost musí pryč, že babička pro nás taky peče kila cukroví a taky u toho nefňuká... :-)
Uřízla jsem tedy scrapbookovou čtvrtku (asi vás nepřekvapí, že to byla ta s cesmínou...), tak aby byla o něco širší než poukaz, a pomocí rýhovací podložky ji dvakrát přehnula a na každém ohybu vytvořila malý hřbet, asi tak 0,5 cm. Klopu jsem ozdobila pomocí okrajové raznice.
Pásku, která se na obálku navléká, jsem slepila ze zbylého proužku papíru a ozdobila chipboardovým kamzíkem, lilií a růžičkami z vánočního balíčku, bobulkami a cesmínovými lístky.
A protože jsem byla nedávno na kurzu krasopisu, své nové dovednosti (no...), jsem ihned uplatnila při psaní věnování na voucher.
Babička vypadala, že má z dárečků upřímnou radost a je mi jasné, že si všechny věci bude ještě dlouho schovávat po šuplících, tak, jako to ostatně dělá se všemi "blbostmi", které jí my, její vnučky a dcery darujeme!
Mějte se vánočně a nezapomeňte, že "stejně, největší radost udělá takový dárek, který člověk vyrobí sám pro toho druhého, z lásky," říkal kdysi Jiří Kodet v Pelíškách... :-)
