Dnes vám na blog přinášíme dalšího hosta ze světa papírového tvoření. A je jím Miloslava Martínková. Kdo ji neznáte, tak si uvařte kafíčko či čajík a sedněte k našemu novému článku, kde se dozvíte více o jejím tvoření a papírových projektech.
Cesta k papíru byla v mém případě křivolaká. Navštěvovala jsem před mnoha lety různé tvořivé kurzy, abych zjistila, co mi vyhovuje. Když se ale kvůli mně zranila lektorka, která učila techniku spékaného skla, bylo rozhodnuto. Pro mě i mé okolí bude lepší, když přejdu na nějaký bezpečný materiál. Zvítězil papír.
Dovolte, abych se představila. Jmenuji se Míla Martínková, jsem vdaná a bydlím s manželem v rodinném domě v Liberci. Ač původní profesí ekonom, živila jsem se hlavně jako novinářka. Ale pořád jsem cítila potřebu něco tvořit rukama. Scrapbooking jsem objevila na internetu čistě náhodou. Nejsem angličtinář, takže mi to znělo velmi exoticky. Když jsem pak viděla, jaké skvosty umí lidé z papíru vytvořit, okouzlilo mě to. Prostě láska na první pohled. Má tvůrčí duše ožila a zahořela. Příznivé konstelace hrály v můj prospěch. V tu dobu jsem na vlastní žádost skončila v redakci celostátního deníku a šla na volnou nohu jako copywriter. Bylo tím pádem víc času věnovat se tomu, co mě baví.
Miluji barvy, miluji, když život přináší spoustu možností, kombinací, variant, a já si mohu vybírat. Právě scrapbooking se ukázal jako vynikající řešení, jak vybočovat z určité rutiny a stereotypu. Fascinovalo mě přikládat k sobě papíry, zkoumat, co ano, co ne, jaké pocity ve mně ten který vzor probouzí. Živí mě psaní, ale hlava si potřebuje odpočinout. Proto zaměstnávám ruce. A proč zrovna scrapbooking? Nejsem absolutně technický typ. Vyhovuje mi, když mohu pracovat s přírodními materiály, používat jednoduché nástroje a být soběstačná. Střídám tvorbu jednoduchých přáníček s časově náročnější tvorbou fotoalb, diářů, motivačních deníků. Přirovnala bych to ke sprintu a maratónu. Obě disciplíny mě baví a dobře se doplňují.
Začala jsem před lety na stole v obýváku, ale postupně jsem expandovala. Když dcera začala studovat vysokou školu, bylo opět víc času i prostoru. Manžel se k mému hobby staví velmi statečně. Podporuje mě, i když mu asi vrtá hlavou, jak někoho může bavit tak titěrná práce s rukama ulepenýma od lepidla. Všude odstřižky papíru, razítka s dětskými motivy, nůžky, samolepky, třpytky, pentličky, kraječky – no, však to asi znáte. Scrapbooking, to je svět neomezených možností. Ale k tomu potřebujete hodně materiálu. Nechávám vést jednotlivými technikami a postupně objevuji další a další možnosti. A neustále zjišťuji, co všechno potřebuji, co mi doma chybí a přibývá položek, bez kterých se absolutně v žádném případě neobejdu. Klasika, že? Přitom syslírna, kde schraňuji zatím nepoužitý materiál, se paradoxně neustále rozrůstá.
V poslední době mám pocit, že technologií přibývá. Existují různé aplikace a počítačové programy, které nám usnadňují život. Ale pohladí nás po duši? Mě ne. Mnohem raději beru do ruky krásně zdobený diář. Hned mám lepší náladu a víc energie. Dělá mi dobře, když se obklopuji hezkými věcmi. Nemám ráda neosobní zápisky v tabulkách nebo ve wordu. Nesedím u počítače celý den. Jsem zvyklá, díky novinařině, dělat si průběžně poznámky na papír. Když něco zajímavého slyším, když si chci něco důležitého poznamenat nebo si jen zachytit útržek myšlenek a nápadů. Proto miluji papírové bloky a diáře. Jeden mám neustále v ložnici na nočním stolku. Tam si píši sny nebo to, co nechci do rána zapomenout. Další, menší, mě provází celý den. Mám ho u svého pracovního stolu, a beru ho s sebou i ven. Co potřebuji, to si hned poznamenám a pak to mohu pustit z hlavy. Neocenitelná pomůcka pro zapomnětlivé, roztržité osoby a pro bohémy, kteří mají spoustu nápadů a chtějí se k nim po čase vrátit, ale nedokáží udržet ve svých poznámkách systém.
Za tu dobu, co se věnuji scrapbookingu, žasnu, jak překotně se tento obor vyvíjí. Kolik skvostných pomůcek, materiálu a návodů existuje. Že e-shopy nenabízejí pouze zboží, ale tvoří se tu postupně komunita lidí, které spojuje stejné hobby. Paper Garden je toho skvělým příkladem. Sem se chodím kochat, když zrovna neobjednávám, protože mám tvůrčí pauzu nebo není čas. Relaxuji při pohledu na tu krásu, nechávám se inspirovat a unášet do krásného papírového světa, jehož barevná, bohatá zahrada se mi nikdy neokouká.
Jestli se chcete pokochat dalšími projekty navštivte mé webové stránky www.milou-silou.cz či na instagramu Milou Silou_ či na mém FB profilu.
-500x215.JPG)