Začátek měsíce února zahájíme na našem blogu hostem. A kdo bude další scrapbookovou ženou, která nás nechá nakouknout pod pokličku její papírové tvorby? Bude to Terka Krupičková. Naše kamarádka a velká fanynka Paper Garden (i našich kurzů). A my jí tímto děkujeme, že se s námi o své papírové zkušenosti též podělí.
Krásný den, milí příznivci papírové zahrádky! Je mi velkou ctí být prvním letošním hostem na blogu Paper Garden a podělit se s vámi o něco málo z mojí tvorby. Jmenuji se Tereza, ale do scrapbookového světa jsem před sedmnácti lety vstoupila pod přezdívkou Lenzie.
Psal se rok 2007 a doteď si pamatuji, jak mi u kafe kamarádka říká: "Hele, ty jsi taková tvořivá, koukni se na internetu na scrapbook, to jsou taková ručně dělaná alba a stránky, tebe to určitě bude bavit.". Přiznávám, koukla jsem a byla jsem lapena. Tenkrát byl scrapbook u nás ještě v plenkách a materiálu či pomůcek bylo opravdu málo, a tak moje úplně první stránka vypadala přesně takhle:
Schválně, kdo z vás si také pamatuje počátky scrapu tady u nás? Mně se tenkrát papíry i pomůcky vešly do několika šuplíků u psacího stolu. Dnes už je to samozřejmě všechno jinak a kdyby to bylo možné, zaplnila bych (minimálně) jednu pracovnu. Žel bohu bydlíme s mužem a synem v klasickém panelákovém bytě, v němž zatím prostor pro vlastní tvořivý koutek není. A tak mám věci ve skříňce a nejnutnější pomůcky a papíry v Kallaxu u jídelního stolu. U toho konec konců také nejčastěji tvořím.
V poslední době jsou to nejvíc přáníčka, krabičky nebo různá minialba, kterým jsem přišla na chuť relativně nedávno (a lví podíl na tom mají i kurzy s Kačkou, které tímto vřele doporučuji).
Vracím se ale také k Project Life albu pro zaznamenávání našich obyčejných dnů. Nebo spíše víkendů, protože ve všední dny je ze mě kancelářská myš, která má na starosti vše od chodu kanceláře přes vozový park až po marketing. Ale o víkendech ráda vyrážím ven do přírody i do města za kulturou. Cestování a objevování nových míst, kultur, lidí, to je něco, co mi neuvěřitelně nabíjí baterky. Tedy kromě tvoření. Na druhou stranu si někdy ráda prostě jen uvařím čaj (coby anglofil ideálně černý čaj s mlékem), zalezu pod deku a sáhnu po dobré knize nebo filmu.
Z ručních prací jsem zkoušela šít, plést, háčkovat i vyšívat, nakonec jsem se ale vždy vrátila k papíru. Dlouho jsem odolávala technikám jako mixed media, do dnešního dne si netroufám třeba na kaligrafii.
Neumím tvořit do zásoby a soutěžní příspěvky většinou lepím na poslední chvíli, pokud to vůbec stihnu. Místo Královny challenge by mi tak nejspíš neutekl titul „Královna deadline“ :-) A tohle moje tvoření na poslední chvíli je pak i důvodem, proč značnou část toho, co vytvořím, si ani nestihnu vyfotit.
Když už jsem zmínila ty zásoby – jsem sysel. Mám doma papíry, které pamatují ještě ony začátky před řadou let. O nových kolekcích raději ani nemluvím. :-) Teprve postupem času jsem se naučila nebát se ty krásně vzorované papíry prostě rozstříhat. Nebo – a to je pro mě extrémně srdeční záležitost – se o ně podělit se synem, který tak postupně svůj cestovní deník mění ve vlastní scrapbookové album.
Takový je tedy můj papírový svět. Moc děkuji Diance a Kačce za pozvání a vám, že jste dočetli až sem. Pokud vás moje tvorba zaujala, můžete její část i náš všední život sledovat na mém Instragramu @tereza.krupickova.
Přeji vám krásný rok plný nápadů a radosti z tvoření.
